Rub kreditní karty není o nic méně významný než její líc. Tedy alespoň co se týče prvků používaných pro provádění a ověřování transakcí. Všechny kreditní karty zde mají umístěný magnetický proužek. Na platebních kartách jej můžeme pozorovat od sedmdesátých let minulého století. Data jsou zde umístěna v několika vrstvách, jednotlivé vrstvy obsahují různé informace o kartě a o účtu, na který karta navazuje. Informace zapsané v magnetickém proužku se aktualizují, aby nedocházelo k přečerpání účtu a podobně.

Velmi záhy se ale zjistilo, že magnetický proužek je sice jednoduchý a pohodlný, ale je také velmi snadno padělatelný. Proto za velmi krátkou dobu byly mnohé karty obohacené o čip, který bezpečí zvyšuje. Problémem ovšem je, že někteří prodejci mají pouze terminály na magnetické proužky a neumí zpracovávat data z čipu. Nákup nových terminálů je nákladnou záležitostí a proto se magnetické proužky drží na kreditní kartách dodnes.

Dalším prvkem, který je identifikačně bezpečnostní je podpis majitele kreditní karty. Ten byl rovněž jedním z opatření, které měli verifikovat majitele. Zkušenost u nás ovšem potvrdila, že je k podpisu velmi málo přihlíženo, mnoho lidí jej dokáže v základních rysech napodobit a necvičený prodavač nepozná rozdíl. Některé banky proto přidaly na kreditní karty, zvláště prémiové fotku, která má i laiky jednoznačně ubezpečit, že držitel karty je zároveň i jejím majitelem.

Hned vedle podpisu je i CVC (Card Verification Code), třímístné číslo, které se používá při platbách po internetu. Má pomoci k identifikaci uživatele. Popis kreditní karty zahrnuje i telefonní číslo, na které je třeba volat při potížích s uskutečněním transakce nebo při ztrátě a nalezení kreditní karty. Telefonní číslo je doplněno anglickým pokynem pro nálezce kreditní karty.

Štítky: , , , ,